Dojení krav jedenkrát denně a ekonomické ukazatele výroby mléka
Kvapilík, J., Hanuš, O., Roubal, P., Filip, V.,
Výzkumný ústav živočišné výroby v.v.i., Praha-Uhříněves; Výzkumný ústav mlékárenský, s.r.o., Praha; Jamenská a.s., Jamné nad Orlicí
Dojení krav jedenkrát denně se v řadě států ověřuje a v některých více nebo méně využívá v praxi. Jako důvody zavedení tohoto postupu se nejčastěji uvádějí snížení spotřeby pracovního času, zlepšení organizace práce, ekologické využívání ploch trvalých travních porostů (TTP) pastvou, snížení spotřeby jadrných krmiv, méně často např. zlepšení tělesné kondice krav, přechodné snížení produkce mléka (nepřekročení kvóty) aj. V regionech s převahou TTP (např. v Irsku, na Novém Zélandu, ve Velké Británii a v Austrálii) se krávy dojí jedenkrát denně za účelem zlepšení ekonomických výsledků chovu dojených krav, aktuálně v EU i v souvislosti s větší variabilitou nákupních cen mléka a s připravenou reformou společné zemědělské politiky, která zahrnuje mimo jiné i zrušení kvót mléka v roce 2015. Cílem předloženého příspěvku je poukázat na některé aspekty dojení krav jedenkrát denně z hlediska ekonomiky výroby mléka. Souhrn V průběhu krátkodobého pokusu byl sledován a hodnocen vliv přechodu skupin krav ze dvou na jedno dojení denně. Vynechání jednoho dojení mělo za následek snížení produkce mléka na krávu o 30 %, pokles obsahu tuku a bílkovin v mléce o 0,10 a 0,01 %, resp. o 216 a 151 gramů na krávu a den, a zvýšení PSB o 125 tis. v 1 ml mléka. Podle literárních údajů se přechod na jedno dojení obvykle projeví o 10 až 30 % (průměr 20 %) nižší dojivostí, o 0 až 0,35 % (0,13 %) vyšší tučností, o 0 až 0,27 % (0,11 %) vyšším obsahem bílkovin v mléce a o 5 až 70 tis. (35 tis.) vyšším PSB v 1 ml mléka. Největší ekonomické ztráty jsou vyvolány nižší produkcí mléka, úspor je dosahováno především u pracovních nákladů, spotřeby jadrných krmiv a několika menších položek (doprava, energie, voda, desinfekční prostředky aj.). U pokusné skupiny krav se po přechodu na jedno dojení snížily náklady na krávu o 9 525 Kč (20 %), tržby za mléko o 13 580 Kč (31 %) a zisk o 4 055 Kč. U tří "modelových" skupin krav se po uvažovaném snížení dojivosti v důsledku přechodu na jedno dojení ze 7 000 litrů mléka o 20, 25 a 30 % snížily tržby za mléko o 18, 23 a 28 %, odhadnuté náklady o 16, 19 a 21 % a zisk o 1 288, 2 825 a 4 360 Kč. Vzhledem k produkčním a neprodukčním funkcím chovu skotu by měla být zvážena možnost a výhodnost ekonomické podpory pastvy dojnic ve ztížených podmínkách.